UNITSMD\FRNEGRNG.MD.HISTORY Francouzsk slovo "chasser" pochz od nmeckho "Jger" - lovec, myslivec. Ve francouzsk armd byly vechny oddly lehk pchoty oznaovny jako mysliveck. Myslivci prochzeli nronm vcvikem, a to je odliovalo od bn pchoty. Jen minimum asu pi nm zabrala poadov pprava, vt prostor se vnoval zdokonalovn ve stelb. Na rozdl od bn pchoty mla lehk pchota za kol pronikat v malch skupinch, vytvet steleck obklen a operovat individuln, bez nutnosti ekat na rozkaz. asto se vyuvala taktika, kdy se myslivci vzdlili od armdy, plili na neptele z velk dlky, decimovali jeho formace a sniovali morlku. Pomrn asto byli vyuvni k ostelovn neptel z budov a jinch pirozench toi, ppadn k boji v lese a dalch prodnch lokalitch. Myslivci dostvali zvltn koly, jako napklad likvidace neptelskch dstojnk, nosi standart a osdek dl jet ped tm, ne stihnou vyplit. K nejzkuenjm mysliveckm oddlm s nejpesnj mukou vyzbrojenm pukami (karabinami) patili tak zvan karabinci. Projektil vyplen z jejich zbran se v letu otel, m se zvyovala pesnost stelby. Navc ml tento typ zbran mnohem vt dostel ne bn, hladce vrtan puka.
UNITSMD\FRNFUZ.MD.HISTORY Ve francouzsk armd byli jako pci oznaovny oddly, kter nepatily k dn privilegovan i specializovan skupin. Jejich vojci obvykle mli dobr vcvik, dokzali udret pidlen postaven a byli schopnmi bojovnky tv v tv. Vcvik kadho bnho pho oddlu kladl draz na poadovou ppravu a schopnost udret formaci. Vcvik jednotlivc v boji byl spe povrchn. Prvoad bylo, aby vojci bojovali v souinnosti, pesn a na povel zasypvali neptele hradbou projektil. Pi takovto taktice nehrly schopnosti jednotlivce takovou roli. A nedostatek bodkovho vcviku byl nahrazovn vtpovnm zpalu a odhodln do srdc obyvatel mlad Republiky. Vojci Napoleonovy armdy vili svmu vrchnmu veliteli i pot, co se prohlsil za csae. Po bojiti se pci pohybovali v sevench formacch ve tvaru ady, zstupu nebo tverce a toili na neptele soustednm nporem. Vzbroj pch oddl tvoila muketa z roku 1777, bajonet a irok me (jen do roku 1805). Nasazovali se vude tam, kde jin bn pchota - v boji v otevenm ternu. Francouzt pci stli vdy v pednch linich, kter kryly prvn der neptele a kter mly za kol prorazit frontovou linii.
UNITSMD\FRNFUZNG.MD.HISTORY Bhem Revoluce roku 1789 opustili mnoz sv domovy, aby mohli prosazovat ideje a principy, kterm vyhlsili svoji vrnost. ada z nich mla lep vzbroj ne jen hol ruce a fanatick odhodln. Jejich skupinm se kalo brigdy, ale ve skutenosti to byly prapory a pluky dobrovolnk. Nezvykl nzev nedostaly nhodou; zdrazoval rozdl mezi nimi a pluky, kter jim elily. Oddly dobrovolnk bojovaly zejmna srdcem, ale tak stelnmi zbranmi. Sluovaly se do skupin, aby mohly vzdorovat roajalistm. Sami dobrovolnci si kali Nrodn gardy a tyto jednotky stly za spchem revoluce. Po velkolepm vtzstv proly Nrodn gardy vcvikem a dostalo se jim oficilnho uznn stavu, take mohly pokraovat v innosti nezvisle na armd. Nasazovaly se jako jednotky vnitn obrany zem, plnily policejn koly, mnoz nrodn gardist vak peli do ad pchoty, kde se zalenili mezi profesionln vojky. Zajmav bylo, e po celou dobu jejich existence byla kritria pro vbr len vce ne voln, take v adch Nrodn gardy slouili jak starci, tak chlapci - prost kad, kdo byl pipraven brnit mylenky Revoluce.
UNITSMD\FRNGRE.MD.HISTORY Oddly grantnk patily k elitnm divizm pchoty, do jejich ad byli verbovni nejvy a nejschopnj vojci z celho praporu. Proto tm kad bn pk snil o tom, e se stane grantnkem, protoe ti si uvali rznch privilegi, mli dobrou stravu a byli lpe placeni. Ti, kdo mli tst a dostali se ke grantnkm, bvali na sv postaven pyn a na ostatn vojky pohleli s despektem. Mnoho francouzskch grantnk bylo paliatch a vzpurnch. Pro mnoho z nich pedstavovala jejich vysok koeinov epice, kter tvoila nedlnou soust uniformy, pedmt pchy. Francouzt grantnci vdy plnili oekvn, proto je pedchzela povst neporazitelnch a nenavnch bojovnk. Pojem grantnka tak byl vdy spojen s vysokm vojkem, kter um v boji dobe zachzet s bajonetem. Djepisci popisuj, jak v mnoha bitvch zahnal tok francouzskch grantnk neptele na tk. Byli vyzbrojeni krtkmi dragounskmi muketami s bajonetem a irokmi mei.
UNITSMD\FRNKDRG.MD.HISTORY Dragouni se objevili poprv ve Francii. Duparc se pouil od Petera Stozziho, kter v roce 1543 dal svm stelcm s arkebuzami kon, aby pedeel jejich nav pochodem a aby zrove mohli sesednout a bojovat jako pci. Pozdji, v letech 1550-1553, sestavil marl de Brisaque ze stelc na konch jeden vysoce mobiln pluk, kter se mohl dostat na klov pozice, kde jezdci sesedli a bojovali po svch. Pot dragouny pouval pi vojenskch operacch Karel IX. i Jindich IV. V t dob byli dragouni pouze jzdn pchotou, kter pouvala kon vhradn k rychlm pesunm. Brzy se vak zaala projevovat neochota opoutt sedla a jezdci bojovali na konch. A prv Csa zaal dragouny vyuvat jako jezdeck oddly. Dokonce zvil poty dragounskch pluk ve Velk armd a k velk nelibosti husar transformoval 11. a 12. husarsk pluk na pluky dragounsk. Dragouni nesli irok mee, kter byly snadno pouiteln ze hbet kon, dle mukety a bajonety. Aby doshli maximlnho pokryt palbou, nechvali neptelsk jezdce piblit na dvacet krok a pchotu na padest. Dragouni vak vtinou nestleli a dvali pednost boji senou zbran, kter pinel lep vsledky.
UNITSMD\FRNKEGR.MD.HISTORY Jzdn myslivci se oddlili jako zvltn typ jzdnch jednotek po revolunch bojch a vojenskm taen v Itlii. Csa pochopil, e mus vzniknout mobiln jezdeck jednotka, kter by mohla tvoit pedvoj nebo naopak zadn voj armdy a stala se tak "oima a uima" celho vojska. Jzdn myslivci psobili vtinou v przkumu a pi pepadech neptele ze zlohy. Krom avl nosili mukety. Na bojiti se pouvali k podpoe jinch jzdnch oddl, zejmna huln a kyrysnk. Vyuvali taktiku karabink Jindicha II., kdy nechvali neptelskou jzdu piblit na padest krok nebo pchotu na dv st krok a pak zahjili stelbu. Salvy neplily jednotliv ady, ale cel oddl souasn, pak se vojci skryli za kyrysnky, aby mohli sv zbran dobt. Pot se zapojili do pronsledovn neptele.
UNITSMD\FRNKKAR.MD.HISTORY Zatmco kyrysnci byli povaovni za vkvt jezdectva, karabinci se stali elitou vkvtu. Tpyt jejich zlatch kyrys zasval strach do srdc neptel. Karabinci vznikli ve Francii za vldy Jindicha II., jejich oddly byly sestavovny zejmna z Gaskoc a Bask a patily k lehk jzd. V roce 1693 je Ludvk XIV. spojil do jednoho pluku a vyzbrojil krtkmi karabinami s kulkami men a vt re. Vt tsn padly do hlavn puky a pi jejich nabjen se asto pouvala palika. Mal projektily v ppad nutnosti slouily k rychlmu nabjen. Csa rozdlil karabinky do dvou pluk. Jejich koly na bojiti byly podobn jako u kyrysnk - utdit zdrcujc der nepteli a zajistit spch cel akce. Karabinci nosili irok mee a krtk karabiny, kter byly pozdji nahrazeny anglickmi, hladce vrtanmi pukami. Byli to dob stelci, kte v adch neptel psobili tk ztrty. Karabinci dvali pednost stelb na krtkou vzdlenost. Mli tak dobr vcvik v zachzen se irokm meem. Jejich ermskmu mistrovstv se ve Francii nemohl nikdo rovnat. Kyrysy karabink, stejn jako kyrysnk, dobe slouily jako ochrana ped kulkami, py a kartovmi stelami.
UNITSMD\FRNSAP.MD.HISTORY Ke kadmu francouzskmu sboru grantnk nebo karabink v plucch pchoty a lehk jzdy byli pidleni tyi vojci-enist a jeden enijn kaprl, je byli cvien v zkladnch enijnch operacch a plnili funkci enist pluku. Obvykle nosili bnou uniformu grantnk na rukvech s emblmem pekench seker, doplnnou blmi koenmi rukavicemi s rolnikami a zstrou. Jejich vstroj doplovala sekera a zvltn poln, enijn irok me. Nosili tak dragounsk puky a obas pr pistol. Nezbytnm doplkem vzezen enist byl plnovous. enist mli za kol niit a stavt opevnn a pomhali tak vojkm pi nien oplocen a proren dr do zd budov. Pleitostn bylo nezbytn pout nloe se stelnm prachem. O jejich pepravu a skladovn se starali tak enist.
UNITSMD\FRNVOL.MD.HISTORY Podle vnosu z 12. bezna 1804 vznikly prapory lehk jzdy, kterm se kalo "voltigeurs". Pozdji se zrodili obdobn oddly tak v adch pchoty. Pro nbor do tchto oddl, co je zajmav, byli vybrni spe men vojci. "Voltiger" ve francouztin znamen mhat se, bt mrtn a voltii svmu oznaen nezstvali nic dlun. Byli houevnatj ne jin vojci a dky mn objemn vzbroji a sv mal vce mli vraznou vhodu pi pohybu. Obvykle se oddlili z ad pchoty, aby rychle a pesn z velk vzdlenosti napadli stelbou neptele. Oddly voltir tak kryly kdla mn pohybliv pchoty. Voltii byli povaovni za elitn jednotky, kter plnily Napoleonovo pn zskvat odvn a udatn vojky, kte se kvli nedostaten vce nemohou dostat mezi grantnky nebo karabinky. I pes nzory pochybova as ukzal, e z taktickho hlediska bylo zaloen takovchto oddl velmi prozrav. V bitv se voltii pohybovali ped liniemi pchoty a zajiovali pesnou stelbu na neptele z velk vzdlenosti. Jejich vzbroj tvoily dragounsk krtk mukety, bajonet a irok me.
UNITSMD\FRNKULN.MD.HISTORY Prvn hulnsk pluk tajc tiscovku mu zaloil Csa ve Varav. Druh pluk vznikl o nco pozdji, v roce 1810, z holandsk jzdn gardy, a ten pozdji dky barv uniforem dostal pezdvku rud hulnsk. Podle nazen z 25. listopadu 1811 mla kad kyrysnick jednotka mt pidruen jeden hulnsk pluk. Popud k tomu dal Csa, kter chtl jednotky schopn elit rakouskm a ruskm hulnm a kozkm. Byli vyzbrojeni pkami se stapci a nasazovni vtinou pi pronsledovn prchajcho neptele a pi provdn pekvapivch tok na kdla nebo tl armdy protivnka. Pot, co neptelsk ady vyplily salvu, hulni na n eln zatoili. Hulni byli vhodnou podprnou jednotkou pchoty.
UNITSMD\FRNKMAM.MD.HISTORY Mameluci se stali soust francouzsk armdy v roce 1800, kdy byly vytvoeny dva nov janirsk pluky. V Evrop se objevily pot, co Csa dokonil taen do Egypta. V roce 1803 byl vnosem z 25. nora zformovn dal regiment mameluk; ten byl zaazen mezi lehkou kavalerii. Mameluci byli vyzbrojeni kvalitnmi avlemi a prem pistol, kter byly zaveny v pouzdrech po stranch sedla. Sedla mameluk mla krtk tmeny a vysoko posazen hruky, take zrann jezdci nepadali z kon. Mameluci se uili jezdit na koni a zachzet se avlemi od ranho dtstv, co z nich inilo obvan vlenky a tu nejlep kavalerii. Jezdili na ohnivch a rychlch konch arabskch plemen, jejich rychlost a obratnost se stala legendou. Proslavili se nenadlmi toky, jimi zaskakovali protivnky a rozsvali smrt v jejich adch. Tito rozen jezdci snadno neptele obklili a obklopili ze vech stran. 
UNITSMD\FRNKKIR.MD.HISTORY Napoleon chpal, e jeho tk jzd chyb obratnost Frederikova Velkho jezdectva, proto se snail tuto nevhodu vyrovnat zvenm potu tocch jezdc. Jzda proto zahajovala tok klusem, protoe to bylo jedin tempo, pi kterm bylo mon udret formaci. Tento typ toku vak znamenal znan ztrty jak mezi jezdci, tak i zvaty. Aby ztrty mustva klesly, dostali jezdci tk jzdy kyrysy. Tak se stali vkvtem jezdectva cel Velk armdy. Tento typ jzdnch oddl se pouval zejmna pi mocnch elnch tocch a pi nien neptelskch ad. Jejich spch i nespch asto peduroval vsledek cel bitvy. Ve vzbroji kyrysnk byly irok mee a pr pistol. Proto nejlpe bojovali na krtkou vzdlenost, kdy jezdci prorazili ady neptele. Kyrysnci se dobe hodili pi tocch na neptelsk dla, protoe jejich zbroj chrnila nejen ped kulkami a py, ale tak ped stepinami kartovch stel. Oddl tak mohl vydret salvu, kter by rozprila jakoukoliv jinou jzdn jednotku. Dragouni a jzdn myslivci pak kyrysnky doplovali jako steleck podpora.
UNITSMD\FRNKGUS.MD.HISTORY Husarsk oddly ve francouzsk armd byly zaloeny podle pkladu pvodnch husar, kte se proslavili ve starm Maarsku. Csa zvil poet husarskch oddl na tinct. Francouzt husai se krom toho, e dobyli spoustu dvch srdc, proslavili tm, e se jako jedin jzdn oddl v historii zmocnili lodi na otevenm moi. Stalo se to v lednu 1795, kdy nkter lodi holandsk vojensk flotily uvzly v ledu nedaleko od msta Toxel. Kdy se tato novina dostala k Napoleonovi, vyslal siln jzdn oddl spolen s komi taenmi dly, aby tato plavidla obsadil. Podailo se to po ostrm pochodu celm severnm Holandskem, pechodem moe a obklenm flotily, kter se pot vzdala. Holandt velitel pekvapen jezdectvem souhlasili se staenm svch vlajek. Husarsk oddly se pouvaly ke kryt pchoty a pesun dlostelectva. dn oddly nezajistily kryt pchoty lpe ne husarsk. Husai byli vyzbrojeni avlemi a muketami. Byli vyhlen svoj obratnost a pohyblivost. Snadno obklili neptele a zatoili z tla nebo po kdle.
UNITSMD\FRNKGRE.MD.HISTORY Krom pch oddl grantnk si tak jejich jzdn obdoba vybrala ty nejlep mue. Prvn gardistick sbor jzdnch grantnk zaloil Ludvk XIV. v roce 1676. Ve skutenosti pouval grantnky jako jzdn i p vojsko. Teprve Csa zaal jzdn grantnky nasazovat vhradn v sedlech. Grantnci na bojiti organizovali siln toky, kdy bylo poteba zajistit spch akce. Byli to vborn stelci, kte jedinou salvou skolili celou jednotku. Jejich stelba byla zvl᚝ inn, pokud stleli jako p na vzdlenost padesti krok. Pestoe se grantnci uili stelb ze sedla, radji neptele niili senmi zbranmi, kdy v pln rychlosti prorazili jeho ady.
UNITSMD\FRNKFLG.MD.HISTORY Jzdn nosi standarty

UNITSMD\ENGGRE.MD.HISTORY Od druh poloviny 17. stolet byli grantnci soust vtiny evropskch armd. Pvodn slovo "grantnk" oznaovalo vojka vyzbrojenho runm grantem, ale pozdji se z nich stala vjimen pchota, jej oddly byly sestavovny z nejvych vojk. Takov sbor byl zalenn i do kadho britskho pho praporu. Obvykle se pouval pi soustednm toku na neptelsk pozice. asto byl grantnick tok na bodky vyvrcholenm boje, po kterm nsledoval prnik liniemi neptele a velkolep vtzstv. Dky svmu potu a dobrmu vcviku byli grantnci velmi nebezpenm neptelem adov pchot. Mezi vemi britskmi grantnky proslul zejmna oddl tak zvanch gardovch grantnk z prvnho pho pluku. Vojci tto jednotky patili v britsk i k nejoslavovanjm. Mnoz z nich se pozdji stali etai v dalch oddlech a ili tak morlku a zkuenosti gardovch grantnk v cel krlovsk armd. Nejlep zbran, nejlep strava a nejlep zsoby patily vdy k zaslouenm vhodm grantnk.
UNITSMD\ENGMUS.MD.HISTORY V Britnii byl nbor novch vojk zaloen na dobrovolnosti. Pli mnoho obyvatel e se vak do sluby "ve zbrani" nehrnulo, aby strvili patnct let v armd, take vt st vojenskch oddl tvoili zahranin oldci. Britt verbi nemli pli mnoho pleitost zskat odvedence z vych td. Zamovali se proto zejmna na vznice, hostince a podobn instituce. Takov lid se do armdy dostvali z rznch dvod, ponaje nudou, pes vben pravideln mzdy a jdla, a po touhu po dobrodrustv, ale i snaze uniknout spravedlnosti, zvazkm a enm. Vtina z nich proto byli ztetnci, dobrodruzi - nebo jen kriminlnci. Poslunost se tak dala zajistit jedin psnou disciplnou a krutmi tresty. Z tohoto dvodu byla v britsk armd propast dlc dstojnky od adovch vojk mnohem vt ne v ostatnch evropskch armdch t doby. Krom toho vtinu pluk financovali z vlastnch kapes lechtici, kte psobili jako plukovnci, ale velen operac se osobn neastnili. koly velitele tak obvykle spovaly na bedrech podplukovnk, ale jak ukzaly djiny, tento systm byl inn, protoe britt pci byli vdy dobe cvien a schopn stelci.
UNITSMD\ENGSAP.MD.HISTORY Nejdleitjm kolem tchto jednotek bylo klestit cestu jednotkm, kter doprovzely. enist umli mohutnmi sekerami vytvet prchody v oplocen a nezpevnnch hradbch. Na nien tvrdch pekek mli nloe se stelnm prachem. Pi vstavb opevnn enist pomhali zednkm. Poznvacm znakem enist byl plnovous, kter tvoil tm soust uniformy. enist obvykle chodili do toku jako prvn. Museli k palebn linii neptele dopravit prachov nloe a vyhodit do vzduchu neptelsk opevnn, ne dorazily hlavn sly.
UNITSMD\ENGEGR.MD.HISTORY Skotsk pluky, kter tvoily nedlnou soust britsk armdy, si bezesporu zaslou zvltn pozornost. Oddly horal, jak se jim v britsk armd kalo, tvoili mui z horskch oblast Skotska, proslul svoj vzntlivou a pynou povahou. V tchto krajch bylo kolem tm kadho mue lovit a hldat stda dobytka se stelnou zbran v ruce. Skott rekruti byli vdy dobrmi vojky, kterm v ilch kolovala vojensk krev. Vech patnct pluk horal bylo nasazovno jako dern jednotky. Jejich struktura byla podobn jako u adov pchoty. Ostatn nrody mly rzn vzpomnky na jejich pekvapiv dery a zvltn vzhled, proto jim dvaly pezdvky jako "dmy z pekla" nebo "amazonky". Pluky skotskch horal nosily stejn uniformy jako Anglian. koly bubenk pevzali dudci a tradin skotsk me si ponechal pouze velc dstojnk. Tradin pokrvkou hlavy vojk z tchto pluk byly barety zdoben ernmi pery, kter uspodnm pipomnaly grantnickou epici.

UNITSMD\AUSEGR.MD.HISTORY Lehk pchota byla v Rakousku povaovna vdy za jaksi pvek hlavnho vojska a nikdy nebyla chpna jako inn sla nebo sla vhodn k taktickmu nasazen. Jednotky lehk pchoty byly organizovny do oddl spolen s domobranou tvoenou aktivnmi zlonky. Efektivnost takovch jednotek je velmi sporn. Po dlouhou dobu existovala lehk pchota jako levn sla, kter nevyadovala nkladn vcvik. Pouvaly se tak mal oddly vybranch stelc, ale jejich poet nebyl vznamn. V roce 1801 vak vznikl tyrolsk mysliveck pluk, kter se stal prvn velkou formac lehk pchoty v rakousk armd. Tyrolsko bylo tradinm zdrojem vbornch stelc. Jako doplnk pluku se zformoval nepoetn oddl tyrolskch odstelova a zbytek doplnili dobrovolnci. Myslivci mli vzbroj podobnou lehk pchot. Nkte z nich nosili puky. Vojci v plucch asto prokzali svoji odvahu a steleck schopnosti, take se proslavili jako neviditeln stelci. Pluk pokraoval ve sv innosti i po ztrt Tyrolska roku 1805.
UNITSMD\AUSFLG.MD.HISTORY Nosi standarty
UNITSMD\AUSGRE.MD.HISTORY Grantnci byli povaovni v kad evropsk zemi za vkvt adov pchoty. Degenerovan armdn systm v Rakousku vak byl bezohledn tak ke grantnickm jednotkm. V roce 1805 tvoily kad rakousk p pluk tyi oddly pchoty a jeden prapor grantnk. V nsledujcm roce byly vechny pluky pchoty sestaveny ze t pch a jednoho grantnickho praporu. Ovem grantnick pluky se tvoily tm vdy z jinch prapor. Vojensk ivot byl ve vech ohledech pln nespravedlnost. Grantnci nareli na stejn podivnosti ve velen, s jakmi se setkvali tak ostatn vojci. Vysoc a urostl rakout grantnci nedostvali dn zvltn jdlo, protoe to vrchn velen povaovalo za zbyten luxus. Aby se uetily penze, dostvali vojci ped bojem velk mnostv alkoholu - grantnci jet vce ne ostatn, take armda v boji asto sotva stla na nohou. Dalm problmem bylo zastaral nazen, kter platilo pro vechny p oddly. V nm bylo stanoveno, jak m grantnk chodit, stt a dchat - vlastn iniciativa byla trestna, a to dokonce i pi boji. Vechny tyto faktory zabraovaly vyuvat vhod sil a schopnost grantnk. I pesto vak byli rakout grantnci mnohem odvnj ne ostatn vojci a bojovali s vtm nasazenm.

UNITSMD\AUSKGUS.MD.HISTORY Tento typ vojska se objevil nejprve v Maarsku - dokonce i nzev husar pochz z maartiny, kde "huss" znamen dvacet a "ar" mzda. Kdy na trn nastoupil Frantiek II. (kter se pozdji pejmenoval na Frantika I.), mla rakousk jzda deset pluk husar. Toto mnostv se roku 1815 zvilo na dvanct. Rakout husai byli povaovni za velmi vytrval a nesmiiteln nejen mezi rakouskou jzdou, ale po cel Evrop. Husai byli na rozdl od zbytku rakouskho jezdectva mnohem pohyblivj a na neptele radji stleli, ne aby s nm svdli boj tv v tv. Pozdji to bylo zakzno. Take se v roce 1784 objevil vnos, kter obsahoval vechny pokyny tkajc se veden vlky jzdou a kter zdrazoval a popisoval typy boje se avl. Byl vak zaujat proti elnosti sench ran - veker jzda mla vst dery irokmi mei msto avl. Pozdj varianty vnosu dovolovaly husarm, stejn jako zbytku jezdectva, plnit roli podprn jednotky chrnc pchotu. Podle tchto pokyn se tak z jzdy stala doprovodn jednotka pchoty s przkumnmi koly, kter vedla dery do tla neptele. Navzdory mrn nezpsobilosti velen si husai vtinou vedli vborn a vyslouili si povst tch nejlepch oddl v adch rakousk armdy.
UNITSMD\AUSMUS.MD.HISTORY Na zatku 19. stolet provala rakousk armda tk asy. Velen ozbrojench sil se chopily vbory hrabivch ednk a neschopnch aristokrat, co vedlo k nevyhnutelnmu kolapsu celho systmu. Pouvali zastaralou taktiku, neustle pepracovvali naprosto nesmysln nazen, kter nemla nic spolenho s pvodnm znnm - a navc pidlvala dal problmy. Organizace a zen systmu bylo tak spletit a zkostnatl, e se stvalo, e armda as od asu uvzla na mrtvm bod. Bojov a poadov vcvik rakousk pchoty byl nepravideln. kol etit vdaje byl pro armdu velmi kodliv a jeho nsledkem dochzelo v mrovch dobch ke snen poetnho stavu ozbrojench sil. Hlavnm kolem vcviku byl tok na bodky - stelb byla ponechna druhoad role. Vojci, kte stelbu cviili, dostvali pouze deset kulek za rok. Tyto vechny obte byly jet zesleny nedostatkem uniforem, obuvi a dokonce i puek. I za takovch podmnek si vak rakout vojci udrovali disciplnu, rozhodnost a vrozenou lsku k vlasti. Pouze dky osobnm kvalitm kadho rakouskho vojka mohla takov armda vzdorovat Napoleonov armd - nejpokrokovjmu vojsku t doby.

UNITSMD\RUSEGR.MD.HISTORY V prvnch desetiletch 19. stolet byl problmem rusk armdy nedostatek lehk pchoty. Lehk pchota mla neptele poret stelbou a obratnost, piem ob tyto dovednosti mla vborn zvldat. Mezi poadavky na adovou pchotu patila koordinace jej innosti a disciplna, kter se skloubily v koordinovan stelb cel jednotky. Osobn schopnosti jednotlivch stelc nemly praktick dn vznam. Zavst kze mezi adovou pchotou bylo mnohem levnj ne cviit dobe vybaven, odoln a chytr vojky z veejnch prostedk. Proto pluky ruskch myslivc dostvaly pesn stelce namsto plnch novk. Naverbovan myslivci se stvali vojky, kte zvyovali poty rusk lehk pchoty, kter byla v t dob tak vzcn. Byli to dob stelci, protoe ne se dostali k armd, rozvjeli u njakou dobu sv schopnosti pi lovu. Dstojnky a kaprly u mysliveckch pluk asto bvali vysoce postaven lid, kte mli ve stelb soukromou zlibu. Stali se vojky proto, aby sv schopnosti vyuili pi obran vlasti. Francouzt vojci asto oceovali odvahu a pesnost stelby ruskch myslivc a s nechut neptele respektovali. Vzbroj myslivc byla rznorod, od hladce vrtanch muket po karabiny. Rusk mysliveck puky mvaly dky msto bajonet.
UNITSMD\RUSMUS.MD.HISTORY Rusk pk byl houevnat a odvn vojk, ale naprosto nevzdlan, patn vybaven, patn vyzbrojen a patn zsobovan. Krom toho potkem 19. stolet byl vcvik ruskch pk hor ne v ostatnch armdch t doby. U vojka stailo, kdy uml pochodovat, plnit rozkazy dstojnk a nabjet muketu. Rut muketi nebyli cvieni na boj s bodky, ani v pesn stelb. Ve, co vojk znal, bylo jak se udruje formace a kdy je teba na neptele stlet. Tvrdit vak, e vichni rut muketi byli patn, by nebylo sprvn. Vtina vojk povaovala uniformu adovho vojka za dvod pro bt pyn a byla pipravena bojovat za vlast "nehled na vlastn aludek". Dky vlastenectv a prostmu duchu byli rut vojci odvn a srdnat bojovnci. Bohuel vak vrnost vlasti a vnmavost nemohly vdy nahradit nedostatek vcviku. Muketi tvoili zklad rusk pchoty. Bojovali v tsnch formacch - v adch, zstupech i tvercch - a pouvali standardn taktiku evropskch armd t doby. Rut muketi nosili mukety, bajonety a irok mee podobn jako adov pchota jinch stt.
UNITSMD\RUSPAR.MD.HISTORY Prvn rusk domobrana, kter se zformovala v prvnm desetilet 19. stolet, byla na evropsk pomry znan poetn - tala 612.000 mu. Za Napoleonovy invaze do Ruska byla pomoc domobrany pi obran zem bezpochyby pnosem. Pvodn bylo kolem podporovat pravideln jednotky, nikoliv nezvisle vzdorovat protivnkovi. asto se vak dostvala do situac, kter domobrance nutily bojovat samostatn v nerovnm boji proti nepteli, bez pomoci pravideln armdy. Vzbroj ruskch domobranc byla v t dob nevaln. astokrt byli nachvat vyzbrojeni pkami, ba dokonce jen zemdlskm nadm, jako byly kosy, vidle nebo sekery. U mnoha pluk nosili vojci epice s bronzovm monogramem a kem. Nkdy nosili odv podobn uniform, ale vtina domobranc bvala odna do bnch rolnickch at. I pes to vechno dokzala rusk domobrana asto prorazit neptelsk ady, napadnout protivnka za pochodu nebo pepadnout ze zlohy. Pokud vak dolo k boji v otevenm ternu, civiln gardist vdy utrpli tk ztrty.
UNITSMD\RUSPIO.MD.HISTORY Pioni v rusk armd byli do roku 1830 vojci z enijnch oddl. dn armda nemohla existovat bez pomoci enist. Nkte museli stavt  pevnosti i pomhat pi nien ztaras vytvoench neptelem a rut pioni si pi plnn tchto kol vedli vdy dobe. Krom svch bnch kol museli asto elit adov pchot, take spousta pionrskch oddl dostala vyznamenn za odvahu a zrunost. V roce 1812 disponovala rusk armda dvma pluky pionr tvoenmi celkem dvaceti tymi rotami. Na rozdl od podobnch zahraninch oddl mli pioni ve vzbroji pistole a irok mee namsto muket. Pistole byly levnj a - co je dleitj - leh. Pioni toti mli na starost nejen munici, ale tak stavebn nstroje a asto i nloe. Krom toho vroba muket byla sloit a drah. Nedostatek zbran byl ostatn v rusk armd vdy problmem slo jedna.

UNITSMD\AUSKULN.MD.HISTORY Rakousk armda zdila hulny bhem reforem po sedmilet vlce. Po nstupu Frantika II. na trn existovaly pouze 2 hulnsk pluky. Roku 1815 pibyly dal dva - jeden se sdlem v Krakov, druh v Portugalsku. Vzbroj jezdc se opakovan mnila u od vldy Josefa II., a se v roce 1790 ustlila u vech oddl na pkch. Hulni se zabvali zejmna rychlm przkumem a podporou pchoty, podobn jako jin jednotky rakousk lehk jzdy. Jejich hlavnm kolem bylo chrnit kdla postupujc jzdy a pronsledovat prchajcho neptele. Od zatku napoleonskch vlek a do Napoleonovy porky v roce 1809 nasazovalo vrchn velen rakousk armdy hulny vtinou neprakticky, stejn jako vechny jzdn oddly. I pesto se hulnm podailo vyrovnat s problmy, kter ped n byly postaveny.
UNITSMD\AUSKKIR.MD.HISTORY Kyrysnci rakouskho jezdectva byli ustanoveni podle pkladu velkch rejtar a kyrysnk vvody Maritse van Oranje. Dostalo se jim stejn jako ostatnm rakouskm jzdnm oddlm dobrho vcviku a vybaveni byli kvalitnmi komi. Kyrysnci byli vyzbrojeni irokm meem a dvma pistolemi. Pistole vak pouvali pouze ke sv obran ped neptelskmi jezdci. Rakout kyrysnci, na rozdl od jinch evropskch kyrysnk, nosili jen polokyrys pipevnn ke spodnmu prdlu psky, nikoliv pln pltovn. Jak se ukzalo v bitv u Eckmuhlu, nebyl polokyrys adekvtnm obrannm brnnm. Francouzt a rakout kyrysnci se v tto bitv stetli tv v tv. Francouzi pouvali pln kyrysy, nemuseli se proto pli obvat bodnut zezadu. Jejich clem tak bylo vyrazit proti nepteli a zasadit mu der zezadu, co se jim skuten dailo a zlikvidovali tak spoustu rakouskch jezdc, piem sami utrpli pouze mal ztrty. Bitva trvala jen pr minut, ne byli Rakuan s tkmi ztrtami nuceni ustoupit. Bhem stupu teprve poznali, jak nevhodn jejich brnn bylo. Bitva se zvrhla v jatka. Rakuan ztratili mnoho mu i pesto, e to byli udatn bojovnci.
UNITSMD\AUSKFLG.MD.HISTORY Jzdn nosi standarty
UNITSMD\AUSKDRGT.MD.HISTORY Podobn jako v jinch evropskch armdch vychzeli tak rakout dragouni z modelu dragoun francouzskch. Za vldy Frantika II. mla armda est dragounskch pluk. Po reformch v roce 1815 zstal jejich poet nezmnn. Dragouni byli vyzbrojeni irokmi mei, karabinami a plbou v mskm stylu. Pouvali se k prudkm tokm jak proti pchot, tak proti jezdectvu. Podle vnosu z roku 1784 a jeho prav z roku 1806 mli dragouni stejn jako ostatn jzdn oddly tvoit zstupy a jin hromadn formace pouze pi pochodu, nesmli na neptele toit pmo, ale pouze bhem obrannho manvru po kdle. Zkladem jzdn doktrny Rakouska byly formace se dvma adami. Dky tomu asto nastvaly situace, kdy tsn formace francouzsk jzdy tvoen pouze patn cvienmi jezdci na chvatn vybranch konch snadno prorazili tenkou adu dobe organizovanch rakouskch dragoun. Podle dal nevhodn stati tohoto nazen tkajc se souasnho toku nkolika pluk mli Rakuan toit na neptele pouze tehdy, pokud jejich kdlo brnili hulni a husai, ppadn oni sami. Nsledky je mon odhadnout - porka v taen roku 1809.
UNITSMD\AUSKDRG.MD.HISTORY V roce 1798 se spojily pluky Chevau-Legers a Dragoon a vznikl tak nov typ jzdy, lehc dragouni. Po uritou dobu vypadala uniforma tchto jzdnch bojovnk podobn jako u kyrysnk, akoliv dn kyrysy nenosili. Po dokonen reforem se vak vzezen tchto jednotek zmnilo, kdy dostaly nov uniformy pipomnajc spe tk dragouny. Hlavn koly tchto jezdc na bojiti byly podobn jako u tkch dragoun. Jejich vzbroj byla tak srovnateln - irok me a karabina. Pozdji vrchn velitel rozhodl o reorganizaci pluk. Nsledn se tyto pluky spojily s oddly tkch dragoun, protoe lehc dragouni se jim podobali jak po strnce uniforem, tak vzbroje a nasazen v boji.
UNITSMD\AUSGRN.MD.HISTORY Vojensk hranice Maarska a Transylvnie byla zkm psem zem, kde byl kad mu pipraven elit toku z zem Turecka. Lid zde ili pod neustlou hrozbou osmansk e. V tchto krajch musel kad mu podstoupit zkladn vojensk vcvik, pi kterm se uil pesn stelb. Za vlky mstn obyvatelstvo organizovalo prapory, kter podporovaly pravidelnou armdu. Tyto prapory se pak sjednotily do tzv. pohraninch jednotek (Grenz-Infanterie). Poet takovch pluk byl znan a jejich mustvo tvoilo tm tvrtinu cel armdy. Navzdory velkmu potu vak jejich ztrty bhem tureck vlky a zhoren ekonomickch podmnek vedly ke snen stavu z 56.644 mu na pouhch 13.000 na konci roku 1799. Poet pluk zstal nezmnn, ale jejich mustvo znan prodlo. Rakousk vojensk velen si pohraninch jednotek nikdy pli nevilo. Tento postoj ml pinu ve svobodomysln povaze obyvatel hraninch oblast, kter asto vedla k vnm sporm s Nmci. Nkte generlov o pohraninch oddlech hovoili jako o bezmocnch, neestnch a naprosto nedisciplinovanch a domhali se jejich rozputn. Svj nzor nezmnili ani tehdy, kdy se pslunci tchto jednotek projevili jako hrdinov v nkolika bitvch a byli uznvni jako schopn stelci a iniciativn bojovnci.
UNITSMD\AUSLAN.MD.HISTORY Rakousk Landwehr byl pvodn ustanoven jako domobrana, kter se mla starat o vnitn zleitosti. Tyto jednotky mly bt na povel v ppad nouze shromdny a jako pluky i divize podpoit pravidelnou armdu. Samotn mylenka nrodn domobrany sttn pedstavitele vdy zneklidovala. Ovem nenosn ztrty ve vojenskm taen roku 1805 si vynutily vznik takovch jednotek. Proto byl v roce 1808 zaloen Landwehr. Podobal se bnmu domobraneckmu sboru, kter tvoili mui ve vku 18 a 45 let. K jednotkm byli pidleni dstojnci, kte mli zodpovdat za bojov vcvik, pestoe jm nikdo ve skutenosti neproel. Rakousko potebovalo zhruba 200.000 domobranc, ale takov mnostv mu se shromdit nepodailo. Spousta radnch z mstnch samosprv dvala pednost zaloen vlastnch domobraneckch sil, ne aby svovala mue velen rakouskch generl, kter provzela velmi patn povst. Domobrana byla do ad rakousk armdy zalenna ve form konvennch a dobrovolnickch oddl podle toho, zda lid do jejch ad vstoupili proti sv vli, nebo je hnala touha brnit vlast. Vtina jednotek Landwehru, snad s vjimkou dobrovolnickch oddl, nestla za moc. Ped jednou bitvou tm dv tetiny mu dezertovaly, protoe nechtly pijt zbyten o ivot kvli neschopnm vojenskm velitelm. Zajmav pitom bylo to, e vtina dezertr se nevrtila do svch domov, ale pokraovala v boji s neptelem v rmci partyznskch skupin, kter nespadaly pod armdu ani jin autority.

UNITSMD\PRUBKR.MD.HISTORY Reichsfursta Friedricha Wilhelma pipravil o jeho vvodstv Napoleon. V roce 1809 proto napadl francouzsk okupanty se skupinou, kterou najal ve Slezsku. Skotskou sukni ml ernou stejn jako ku, kterou zdobila lebka. Proto se tomuto vdci pezdvalo "ern vvoda" a jeho vojkm "ern sbor". Bojovnci za svobodu doshli znanch vojenskch spch. Pozdji se tato jednotka slouila s nmecko-anglickou legi a bojovala proti Napoleonovi. Po Napoleonov nvratu v roce 1815 "ern vvoda" znovu povolal sv spolubojovnky do zbran. 16. ervna zemel v Quatre Bras. "Nepoddajnho vlka" lid oslavovali jako pklad odvnho mue, kter se postavil ciz vld.
UNITSMD\PRUEGR.MD.HISTORY Lehk pchota se v Prusku objevila v dobch Friedricha Velikho (1740-1786) a v nslednch letech pak poet jejch mu postupn rostl. Zvltnm vnosem prusk monarcha zaloil tak zvan p myslivce. Tento oddl byl vdy povaovn za elitu a Prusko nikdy dn druh mysliveck pluk nemlo. Poet myslivc neustle rostl a na zatku vlky s Napoleonem doshl plnho poetnho stavu. Krom pch myslivc patily k prusk lehk pchot tak zvan "dobrovolnick oddly". Pvodn se tyto jednotky jen nepatrn odliovaly od koistnickch tlup, ale v prbhu reforem armdy se transformovaly na p prapory. Rozdl mezi myslivci a dobrovolnickmi oddly byl zejm, ale za napoleonskch vlek se tm ztratil. Pvodn byli myslivci nasazovni na hldkovou innost, ale postupem asu plnili tak koly przkumu, pchotn podpory a odstelovn neptele zpoza pekek. Jednotka byla tvoena lovci a lesnky. Myslivci byli dob stelci vybaven pukou - karabinou. Je teba podotknout, e rozdl v pesnosti stelby z hladce vrtan zbran a zbran s drkou byl na prvn pohled zejm.
UNITSMD\PRUFLG.MD.HISTORY Nosi standarty
UNITSMD\PRUGRE.MD.HISTORY Do kad evropsk armdy napoleonsk doby byly zalenny roty grantnk a Prusko nebylo v tomto ohledu vjimkou. Na zatku vlky s Franci tvoilo Pruskou p armdu deset muketrskch pluk a dv roty grantnk. Kad prusk grantnk byl vysok a siln vojk. Ml zvltn privilegia a dostalo se mu vcviku, stravy a zsobovn lepch ne ostatnm vojkm. Ve srovnn s francouzskmi grantnky, kte asto mvali pote s ostatnmi vojky - a dokonce i dstojnky, zachovvali prut grantnci poslunost vlastn vem Nmcm. Prut grantnci nebyli nikdy namylen, akoliv bojovali se ct a odhodlnm. Grantnci byli pro ostatn vojky vzorem chrabrosti a rozhodnosti. Tradinm rozliovacm prvkem grantnk byla vysok epice, ale kvli hrabivosti vojenskch ednk prut grantnci nenosili vysok chlupat apky jako ostatn grantnci t doby, ale mli pokrvky hlavy s kilty lemovanmi koeinovmi psy. Z velk dlky pipomnaly bn grantnick epice.
UNITSMD\PRUKDRG.MD.HISTORY Kdy se na trn dostal Friedrich Wilhelm III., zskal vborn vycvien jzdn oddly dragoun. Prut dragouni byli vten trnovan jezdci, kte vak mli problmy pi boji pmo. Byli cvieni tak, aby si nevmali neptelsk palby a odhodlan se vrhali do ad neptel. Dragouni byli vyzbrojeni karabinami a irokmi mei. Mli psn zkaz stlet za jzdy a museli ze sedel vyuvat pouze taktiku boje tv v tv. Ve formaci zaujmali msto mezi kyrysnky, kte byli uprosted, a husary na kdlech. V boji museli dragouni inn spolupracovat s obma typy jednotek. Za vldy Friedricha Wilhelma zaili dragouni, stejn jako ostatn jzdn oddly prusk armdy, padek. Armda nalhav hledala mlad a talentovan velitele a na jezdectvu bylo, aby zabrnilo rozpadu cel armdy. V roce 1806, kdy Prusko prohrlo vlku s Franci, vznikla nepjemn situace - pouze pt ze trncti pluk mlo pln poetn stav, zbytek armdy utrpl znan ztrty. Jen malmu mnostv et a jednotlivc se podailo uniknout smrti nebo zrann.
UNITSMD\PRUKEGR.MD.HISTORY Myslivci se v prusk armd objevili vzpt po potykch s rakouskou armdou, kdy vznikla poteba zdit vceelov lehk jzdn oddly. Prv tuto roli dostali jzdn myslivci. Byli dobe vycvien a mli vhodn kon. Protoe podle rozkazu nesmli za jzdy pouvat steln zbran, stleli pouze pi hldkovn nebo pronsledovn neptele. Jezdci proto umli s palnmi zbranmi dobe zachzet, dobe stleli a rychle nabjeli. Jzdn myslivci se pouvali zejmna k zadrovn dezertr a k provdn jzdnho przkumu. Msto avl byli vyzbrojeni muketami, ktermi se mohli brnit ped pchotou a toit na rozptlen neptelsk ady. Myslivci obvykle toili spodan. Ti nejlpe trnovan dokonce zvldli stelbu ze sedel smrem dozadu. Myslivci vtinou spolupracovali s kyrysnky a byli schopnmi stelci. Pi nabjen se sthli za kyrysnky, podpoili jejich tok a objeli neptele z tla.
UNITSMD\PRUKGUS.MD.HISTORY Prut husai vznikli roku 1721 podle pkladu maarskch husar. Jednotky se rozdlily do devti oddl, z nich ti byly "strn husai" a est bylo "pruskch husar". Pot, co se Friedrich II. stetl s lehkou rakouskou jzdou, rozhodl se sv vlastn pluky poslit. Proto v roce 1741 vzniklo dalch pt jednotek. Jeden z pluk, 4. husarsk, tvoili zejmna polt dezerti. V roce 1744 se zformovaly ti dal oddly a jeden jet po roce 1758. Husai zajiovali slubu na zkladnch a provdli jzdn przkum. Na bojiti se pouvali ke kryt pchoty a k podpoe kyrysnk. Vojci tohoto typu byli vyzbrojeni avlemi a muketami. Jejich dostel byl omezen, take se vdy museli k nepteli nejprve piblit. Husai byli vbornmi ermi, ale nemohli se v sle der mit s he cvienmi dragouny, kte nedostatek vojenskho vcviku kompenzovali silou pa.
UNITSMD\PRUKKIR.MD.HISTORY Prut kyrysnci byli nsledovnky skvlch rejtar. Pevzali plnn mnoha kol, kter byly sven kyrysnkm vvody Mauritze van Oranje. Kyrysnkm se stejn jako cel prusk kavalrii nevyhnul padek. Duch vbornho jezdectva Friedricha II. v nich vak petrval, ale na bojiti byly jejich vkony u jen stnem nkdej slvy. Proto se ped zahjenm vlky s Franci zruily u kyrysnickch jednotek kyrysy a nahradily je provan vesty. Cel armd chybli mlad a talentovan velitel a ti, kdo v n slouili, upednostovali postupy podle star taktiky. Takovto typ jzdy byl st vhodn k provdn elnch tok. Jzdn jednotky proto obvykle toily v tsn sestav, s rozestupem kon na pt a est krok. To asto vedlo k velkm ztrtm, jakmile se jzda dostala pod neptelskou palbu. Pednost ped stelnmi zbranmi dostval boj tv v tv. Kyrysnci byli vyzbrojeni irokmi mei a prem pistol, take jedinou pleitost ke stelb dostvali na krtkou vzdlenost, kdy se zapojili do prudk arvtky. Proto kyrysnci asto vyuvali slueb dragoun a myslivc, kte neptele zasypali palbou na dlouhou vzdlenost, a sami toili tv v tv. Po porce Pruska zstaly ve slub pouze dva pluky kyrysnk.
UNITSMD\PRUMUS.MD.HISTORY Zkladn taktikou prusk adov pchoty v napoleonskch vlkch bylo potlaen neptele vysokou kadenc palby a pot dosaen zvrenho vtzstv sprvn naasovanm tokem na bodky. V tch dobch adov pchota dn evropsk zem jinou taktiku ani nepouvala. Ovem taktika pruskch muketr byla pedvdateln a znan se mjela inkem. Prusk pchota asto utrpla znan ztrty v dsledku chyb velen pi taktickch a strategickch rozhodnutch. Hlavn draz se pi vcviku vdy kladl na zven kadence palby. Teoreticky ml jeden prusk muketr stlet tikrt rychleji ne francouzsk vojk. Praxe vak byla jin. Bojov vcvik sice byl pomrn solidn, ale kvli nkterm okolnostem jej nebylo mon uplatnit na bojiti. Pese vechno zstala bojeschopnost a morlka pchoty po celou dobu napoleonskch vlek na vysok rovni. Prut muketi byli vyzbrojeni muketami, bajonety a irokmi mei. Prusk mukety t doby prosluly svoj pesnost a spolehlivost.
UNITSMD\PRUKGVR.MD.HISTORY Strn pluk tvoil soust kyrysnickch oddl a nosil astn slo "13". Po smrti Fredericka Velikho byl pluk tvoen temi oddly. Toto sloen se nemnilo a do roku 1798, kdy se na trn dostal Friedrich Wilhelm III., kter pluk reorganizoval a rozdlil do pti oddl. Tento typ jzdy se pouval zejmna pi niivch tocch. toil v tsn formaci, kdy vzdlenost jezdc nepesahovala pt i est krok. Vojci dvali ped stelbou pednost boji tv v tv, jak pesn popisuje Warnery: "Eskadra, kter spolh pouze na paln zbran, bude poraena oddlem, kter zato, ani by vystelil jedinou rnu." Pestoe strn jednotky nosily odkaz nesmrtelnho ducha Seydlitzova jezdectva, nevyhnul se armd padek. Nejhor bylo, e zestrli vrchn velitel prusk armdy a jejich vysok vk stav armdy nepzniv ovlivnil. Pesto se pslunci strnch jednotek ve vlce s Franci osvdili jako skvl bojovnci a 13. pluk vlku konil v pvodnm plnm poetnm stavu.

UNITSMD\EGPLUC.MD.HISTORY Luk byl jednm z prvnch prostedk boje na dlku, kter lovk objevil po kameni a otpu. Pesn lukostelba od vojka vyadovala znanou zrunost a fyzickou slu. Avak vzdlenost inn stelby byla pomrn mal. V Evrop byly luky a samostly nahrazeny stelnmi zbranmi, kter mly vt niivou slu a snadnji se pouvaly. Ovem na Vchod se luky a kue pouvaly dl. Luk ml znanou vhodu v kadenci palby, jednoduchosti vroby a cen. Nen proto divu, e jet v 19. stolet jej mli Arabov v oblib.
UNITSMD\EGPKMAM.MD.HISTORY Mameluci byli vrchnmi pny a vldci zem. V Egypt proto nebyla dn jin sla, kter by se jim mohla postavit. Mameluci byli vojci z povoln a neztrceli as nim jinm. Zajmali je pouze kon, zbran a skutky, kter lze se zbran dokzat. Poet bojovnk pod velenm dvaceti ty bej, z nich kad vybavil a vyzbrojil na 500-600 mameluk, pekraoval 12.000 mu. Kad vlenk ml po ruce dva asistenty; jeden se staral o kon, zsoby a potraviny, druh o karabinu. Mameluci byli skvl bojovnci, dobe cvien v jzd na koni a v boji s chladnou zbran. Vojci nosili vzbroj pru pistol a avle. Vzbroj a odv mli znan zdoben, nkte z nich nosili plby a kroukovou zbroj. Aby se vyhnuli neptelskm derm, spolhali mameluci sp na sv skvl kon ne na jemn ost, kter nebyla urena pro sekn a nedokzala krt siln neptelsk der. Jezdci nemli ani potuchy o tom, co je to disciplna, a nebyli schopni provst dn manvr v tsn formaci. Sm Bonaparte poznamenal, e dva mameluci snadno odolali tem Francouzm, ale pro jeden francouzsk oddl nebyl problmem stejn poetn oddl mameluk a ti stovky Francouz obvykle zdolali stejn poet Egypan, take tisc francouzskch jezdc mohlo v principu porazit jeden a pl tisce mameluk.
UNITSMD\EGPKCEM.MD.HISTORY Beduni byli kmenem, kter obval zem Egypta. Dky sv pomrn agresivn povaze nestrpli na svm teritoriu dn cizince. Nomdi nepromarnili dnou pleitost, kdy mohli zatoit na sousedn zem. Beduni byli cestovateli, vce i mn se vnovali zemdlstv, ale vdy bydleli ve stanech. asto mnili sv psobit, putovali z msta na msto, aby nakrmili sv velbloudy. Kad jezdec nosil puku s bajonetem, avli a nramenn ps na 100 nboj. Beduni toili na neptele vdy ve voln formaci a tok asto doprovzeli hlasitm kikem.
UNITSMD\EGPEGR.MD.HISTORY Ve stedovku si arabt dobyvatel podrobili severn Afriku, ale Tuaregov nikdy nepodlehli. Nomdi se sthli do pout a zmizeli v neprostupnm psku Sahary, odkud provdli niiv njezdy na arabsk osady. Tuaregov byli jedinm nrodem na svt, jeho mui si kryli tv zvojem dokonce i v rodinnm kruhu (jejich nzev "Kel Tamaek" znamen "lid se zvojem"). Nejni pky spoleenskho ebku zaujmali farmi nkolika oz na Sahae. Pod nimi byli u jen ern otroci. Tch byl znan poet, protoe Tuaregov ovldali trasy karavan v pouti, kter vyuvali obchodnci s otroky pi doprav podrobench Afrian na pobe Stedozemnho moe. Otroci obdlvali pdu, starali se o stda a kopali hlubok studny. Dky prci otrok mla nejvy tda Tuareg dostatek asu na bojov vcvik a jej mui se mohli stt zrunmi ermi. Nebylo jich mnoho, ale v bojovch schopnostech a fyzickm vcviku se jim jen mlokdo vyrovnal.

UNITSMD\EGPMUS.MD.HISTORY Na zatku 19. stolet patil Egypt formln k osmansk i, ale skutenou moc v nm dreli mamelut bejov, mstn vojensk elita. Mezi armdami osmanskch mameluk a vchodnmi bandami lupi nebyl dn velk rozdl. Pchota janir v rouchch a blch apkch byla v adch tureckch vojsk proslul. Jejmi pslunky byli mlad mui pochzejc z rznch balknskch provinci osmansk e, kte pestoupili na islm a dostali psn vojensk vzdln. V dob, kdy do Egypta vtrhl Napoleon, vak tyto jednotky provaly padek, byly neukznn a patn organizovan. Janii bvali organizovan do skupin zvanch "orta" tajcch 150 mu, ale jejich skuten poetn sla zvisela na povsti, jak se oddl til. kalo se, e nejvt a nejznmj "orta" ml 30.000 mu. Kad janir disponoval vlastn zbran, obvykle muketou a nejmn jednou chladnou zbran.

UNITSMD\RUSGRE.MD.HISTORY Rut grantnci vznikli podle pkladu grantnk jinch evropskch zem. Pslunky oddl byli vysoc mui, kte byli tak povaovni za vkvt pchoty. Dal rozdly vak byly pomrn vrazn. Napklad ve Francii ml jeden prapor osm bnch oddl a jeden grantnk, sestaven vhradn z tch nejlepch vojk. Rusk armda mla oddlen pluky a prapory grantnk. asto se pitom nejednalo o veterny, ale pouze o vysok a siln odvedence, kte bvali prostmi rolnky. To samozejm nijak nesniovalo jejich odvahu a udatnost. Ped bojem byli grantnci na rozdl od bn pchoty intenzivn cvieni. Jeden nebo dva stety s neptelem udlal z vythlch rekrut zkuen bojovnky, kte nebyli o nic hor ne jin grantnci, co se te odvahy, vytrvalosti nebo schopnost. Rut grantnci byli oslavovni za sv schopnosti a dovednosti pi vyhbn se neptelskm taktickm pastem. Vstroj grantnk se tm neodliovala od vstroje adov pchoty.

UNITSMD\TURMEC.MD.HISTORY V dob Napoleonovy invaze tala khirsk posdka nkolik sbor a nkolik nepravidelnch formac. Ne kad Egypan si mohl dovolit vlastnit stelnou zbra, proto je nkter skupiny vbec nemly a dvaly pednost tradinm mem. Schopnosti jednotlivch bojovnk z ad egyptskch obrnc nepevyovaly dovednosti vojk Napoleonovy armdy. Krom toho vchodn armdy pouvaly primitivn taktiky a nemohly se mit s nejlep evropskou vojenskou silou t doby, s francouzskou armdou.

UNITSMD\RUSKCHKOZ.MD.HISTORY ernomot kozci vznikli pvodn v roce 1811 jako strn oddl, ernomosk setnina, a zalenili se do kozckho strnho pluku. ernomot kozci byli nasazovni vtinou jako podpora pchoty a jako ton oddl, kter napadal tl neptele. Na bojiti se vyuvali k pekvapivm vpadm, obvykle ze zlohy, proti neptelsk jzd a pchot. ernomot kozci nosili avle a mukety. Jezdci byli dobe cvieni ve stelb za jzdy a svmi stelnmi zbranmi psobili v adch neptele znan ztrty. Kozci byli mistry v zachzen se avl a v ermskch dovednostech se s nimi v rusk armd mohl jen mlokdo mit. Generl Braque ekl pozdji o kozcch toto: "Kozci byli jednotkou, kvli kter byla vlka velmi nebezpen, zejmna pro nae dstojnky, kte se vnovali przkumu. Mnoz z nich radji zjiovali informace mezi mstnmi obyvateli, ne aby se vydvali daleko od tbora a riskovali, e naraz na kozky. Csa proto nemohl dostvat hodnovrn zpravodajsk daje." Za sv bojov skutky byli ernomot kozci vyznamenni Stbrnou tubou.
UNITSMD\RUSKDKOZ.MD.HISTORY Kozci byli nrodn zvltnost ruskho jezdectva - dn jin evropsk armda podobnou jednotkou nedisponovala. Nasazen kozk bylo pro zbytek Evropy pekvapenm, zejmna pro Francii. Nikdo neekal, e by nepravideln oddly jzdy byly tak inn a dokzaly se postavit pravidelnmu vojsku. V bitv u Eylau v roce 1807 dont kozci pod velenm atamana generla Platova rozdrtili francouzsk kyrysnky, kterm se podailo napadnout rusk zlon jednotky. Kozci, kte se v mrovch dobch vnovali zemdlstv a chovu dobytka, se uili jzd na koni u od ranho dtstv. V rusk armd jejich oddly plnily przkumn koly a pipravovaly pekvapiv toky. Donsk jzda nebyla pi boji tv v tv tak dobr - postrdala potebnou disciplnu a soudrnost. Kozci bojovali radji ve volnch formacch, piem tok doprovzeli hlasitm kikem. Kvli urit zvltnosti, kdy jako svoji zbra pouvali pku, se snaili mit na ji neptelova kon. Krom pky ml kad jezdec muketu. V prbhu vlky se kozci uili vt discipln. Zvldli tak boj na krtkou vzdlenost, a to se okamit projevilo spchy v bitvch. Mohli toit jak na neptelskou jzdu, tak na tvercov formace pchoty. Pi toku mohlo dojt k tomu, e st kozk sesedla a pokusila se napadnout pky tv v tv. Kdy se neptel dostal pli blzko, ostatn kozci v sedlech jej pepadli ze zlohy. Kozci stleli na krtkou vzdlenost. V roce 1813 dostal pluk donskch kozk odznak svatho Ji a v roce 1816 vyznamenn za "vynikajc sluby". Kon kozk obvykle nepochzeli ze sttnch stj, ale byli jejich vlastn. Vzrstem nebyli velc, mli ale rychl nohy, dobrou vdr a byli nenron. Jezdci tak mohli podvat dobr vkony jak na bojiti, tak bhem vcviku.
UNITSMD\RUSKDRG.MD.HISTORY Dragouni se objevili v rusk armd u dlouho ped tm, ne zaal panovat car Petr, ale teprve za jeho vldy se z nich stal pravideln vojensk oddl. V okamiku jeho nstupu na trn existovaly pouze dva pluky dragoun. Petr proto, aby se postaral o vznik bojeschopn armdy, zaal zvyovat poet dragoun, take v letech 1701 a 1711 se poet jejich pluk zvil na ticet. Stejn jako v armdch jinch evropskch stt byli i v Rusku dragouni pouze jzdn pchotou. Za vldy Alexandra Prvnho dostali dragouni posilu v podob dalch sedmi pluk, z nich jeden byl strn. Bhem napoleonskch vlek nebyli rut dragouni nikdy nasazeni jako p. Stali se nejpoetnj jezdeckou jednotkou rusk armdy. Pluky dragoun nebyly nikdy slovan, nosily nzvy: Charkovsk dragounsk pluk, Irkutsk dragounsk pluk, Orenburgsk dragounsk pluk, Kargopolsk dragounsk pluk, Nezhinsk dragounsk pluk, Moskevsk dragounsk pluk atd. Na bojiti plnili dragouni lohu podpory pchoty, ale provdli i mohutn jezdeck toky na pozice neptele. Dragouni byli vyzbrojeni irokmi mei a muketami. Dobe cvien jezdci dokzali stlet i za jzdy. Jejich nejinnj taktikou byla salva na krtkou vzdlenost.
UNITSMD\RUSKEGR.MD.HISTORY Bhem Vlasteneck vlky rusk armd chybla lehk jzda. Posledn zbvajc pluky husar, huln a kozk nestaily a dragounsk pluky v potu, kter byl k dispozici, nebyly pli uiten. Vznikla poteba zvltnho typu jezdectva, kter by byl prunj ne husai a hulni. Tak podle pkladu Francie vznikly v roce 1812 jednotky jzdnch myslivc. Jzdn myslivci se pouvali zejmna pro koly przkumu, k tokm na zsobovac eleznin vozy a k provdn pepad ze zlohy. Msto avl dostali mukety. Dobe cvien jezdci dokzali stlet i za jzdy. Dky tomu byli schopni inn spolupracovat s hulny a kyrysnky a plnili roli "poslednch stelc".
UNITSMD\RUSKFLG.MD.HISTORY Jzdn nosi standarty
UNITSMD\RUSKGEN.MD.HISTORY RusKGen
UNITSMD\RUSKGUS.MD.HISTORY Rusk husarsk oddly zaloil v roce 1723 Petr I. podle pkladu maarskch husar, kte v t dob slouili v rakousk armd. Pluky nebyly slovan, nosily sv jmna: Achtynsk husarsk pluk, Albtin husarsk pluk, Mariupolsk husarsk pluk, Lubensk husarsk pluk, Blorusk husarsk pluk, Grodensk husarsk pluk, Alexandrv husarsk pluk atd. Husai se pouvali zejmna k jzdnmu przkumu, k tokm na eleznin vagny, k njezdm na tl zsobovacch kolon a k obklenm. V bitv podporovali pchotu a jezdectvo. Husai byli vyzbrojeni avlemi a muketami. Za nejvhodnj vzdlenost ke stelb povaovali stedn, kdy mal nboje v jejich muketch psobily nepteli nejvnj kody.
UNITSMD\RUSKKIR.MD.HISTORY Kyrysnick jednotky vznikly podle pkladu tk jzdy Fredericka Velikho jako nsledovnci skvlch rejtar, kte se v ruskm jezdectvu objevili za sedmilet vlky. Krom kyrysu doplovala vstroj rusk jzdy koen plba se zahnutm mosaznm pltem. Kyrysnick pluky nedostvaly sla, ale jmna: Astrachask kyrysnick pluk, Kyrysnick pluk Jeho Vsosti, Gluhovsk kyrysnick pluk, Jekatrinoslavsk kyrysnick pluk, Ordensk kyrysnick pluk, Novgorodsk kyrysnick pluk, Pskovsk kyrysnick pluk atd. Tento typ jzdy byl na bojiti uren zejmna k elnm tokm. Ty asto rozhodovaly o vsledku bitvy. Ve vzbroji kyrysnk byly irok mee a pr pistol, proto mohli stlet pouze z blzka, kdy prorazili ady neptel. Kyrys poskytoval jezdcm dobrou ochranu nejen proti avlm, ale tak proti neptelsk palb. Muketa jej dokzala prorazit pouze na vzdlenost krat ne padest krok a pistole na ti a tyi kroky.
UNITSMD\RUSKULN.MD.HISTORY Pvodn mla rusk armda pouze polsk a litevsk pluk, kter vznikly v roce 1797, ale v roce 1803 nadil car Ukase, aby vznikl dal pluk - tatarsk hulnsk. Hulni byli nasazovni pedevm jako podpora pchoty, kdy kryli jej postup. St by se hledalo njak jin vojsko, kter by tuto roli plnilo lpe. Hulni dle plnili przkumn funkce a organizovali pepady neptele ze zlohy. Zkladn vzbroj huln tvoily pky se stapci, ktermi se odliovali od dalch jzdnch jednotek. K hlavnm taktickm kolm huln patilo pronsledovn prchajcch neptel, provdn pekvapivch tok na kdla neptele a tak podpora dalch typ jezdectva. Nejinnji hulni spolupracovali s myslivci a kozky.

UNITSMD\ENGKDRGL.MD.HISTORY Na konci roku 1800 byla veker britsk jzda transformovna na dragouny. Jednotky lehk jzdy se pevedly na lehk dragouny, kterch bylo v britsk armd 29 pluk. V roce 1805 se ze ty oddl lehkch dragoun staly husarsk pluky. Dragouni se pouvali zejmna k jzdnmu przkumu, k poslen pchoty a tkch dragoun a k ochran tboi. Tito jezdci byli vyzbrojeni avlemi a karabinami. Britsk jednotky byly dobe vycvien, avak k tomu, aby je bylo mon nazvat nejlep evropskou jzdou, jim chybla jist dvka sebekontroly. To vedlo k chybm pi peskupovn, kter bylo teba sprvn naasovat po proveden prvnho deru. Tato slabina vak byla pekonvna osobn odvahou kadho vlenka. Sm Wellington jednou ekl, e jedna britsk jezdeck eskadra se me mit se dvma eskadrami neptele.
UNITSMD\ENGKDRGT.MD.HISTORY Po roce 1800 veker funkce tk jzdy plnily v Britnii jednotky tkch dragoun. Celkem jich bylo tinct a sedm z nich strnch. Dva pluky byly ist nmeck, pidlen ke krlovsk nmeck legii. Od dragoun se oekvalo, e se neltostn vrhnou proti pchot a jzd protivnka. Jezdci byli vyzbrojeni irokmi mei a karabinami. irok mee byly v rukou dragoun vskutku dsivou zbran. Britov byli pi toku k nezastaven. V bitv u Garcia-Hernandez 3. eskadra pod velenm rotmistra Gustafa von der Dekena zatoila na tverec francouzsk pchoty. Na vzdlenost 120 krok se mui dostali pod palbu neptele, spousta vojk padla a dokonce i kapitn byl tce rann.  Pesto pokraoval v toku a obklil tverec ze dvou stran. Oteven francouzsk ady zvedly bodky a nhodn vstel jednoho z dragoun zpsobil, e kapitn padl na prvn adu, take ostatnm poskytl pleitost k prlomu, nehled na neptelskou salvu. Jejich sil nepilo vnive - cel francouzsk prapor byl rozpren a prchajc vojci zajati.
UNITSMD\ENGKFLG.MD.HISTORY Jzdn nosi standarty
UNITSMD\ENGKGUS.MD.HISTORY Husai se jako samostatn jednotka objevili v Britnii po roce 1805, kdy transformac na husarsk pluky proly tyi pluky dragoun, konkrtn 7., 10., 15. a 18. Jejich zalenn do britsk armdy bylo motivovno spe ptomnost podobnch oddl ve vech ostatnch evropskch armdch ne skutenmi taktickmi potebami. Pesto byl 1. Arenschildsk husarsk pluk, sestaven vtinou z nmeckch vojk, povaovn za jeden z nejlepch jzdnch oddl urench pro slubu na vojenskch zkladnch. Husai se v zsad starali o jzdn przkum. V bitvch byli nasazovni jako pchotn a jezdeck podpora. Nosili avle a mukety. Za nejvhodnj palebnou pozici povaovali stedn vzdlenost. Pomrn dobe zvldali ermsk umn a radji ne sekn upednostovali bodn.

UNITSMD\ENGEGRNG.MD.HISTORY Na zatku 19. stolet patil ke kadmu britskmu praporu sbor elitnch pch stelc. Jeho vojci mli bojovat ve voln formaci a stlet na neptele z velk vzdlenosti. Takovto taktika byla dve ve vech evropskch armdch podceovna, ale Britov ji zaili na vlastn ki bhem potlaen vzpoury v severn Africe, kde utrpli vn ztrty, kdy na n plily rozptlen skupiny lehk pchoty rebel. Po tchto udlostech se zaal mnit postoj k lehk pchot k lepmu a elitn stelci s kadm rokem prokazovali svoji innost. Nsledn bylo rozhodnuto o sestaven jednotky stelc, a ti vytvoili 5. prapor 60. pho pluku. Kad z nich dostal puku-karabinu s vbornou pesnost. Uniformy mli v tmav zelen barv - obvykl erven uniforma neplnila maskovac funkci. kolem vojk bylo likvidovat neptelsk dstojnky a naruovat morlku neptele neoekvanm odstelovnm a pesuny. Skupina krlovskch stelc svj cl nikdy neminula a jejich slva den za dnem rostla. Zhy se tak stali hrdiny cel britsk armdy. Francouzi odstelovae nenvidli hned od potku jejich existence a jejich taktiku povaovali za neestnou.

UNITSMD\ARTPUSR.MD.HISTORY To bylo prvn hromadn nasazen raket v britsk armd. Britov se s raketami setkali poprv pi bojch u Seringpatamu v roce 1792, kdy byly spn pouity proti nim. Vvoj vlastnch britskch raket se nedail, dokud se projektu nechopil plukovnk Congreve z krlovsk laboratoe ve Woolwich. V roce 1805 Britov nasadili na evropsk vlit prvn skuten innou vojenskou raketu. Tyto zbran byly zprvu navreny jako zpaln, vyrbn z vrstev papru, ale pozdji dostaly elezn pltovn. V roce 1806 bylo z 18 lun v prbhu 30 minut vysteleno na dv st raket proti Boulogne. Kadence palby se pohybovala kolem 10 stel za minutu. Pesto vak Congrevovm raketm chybla stabilita a vyuvaly se pedevm jako odstraujc prostedek.

UNITSMD\ARTPUS4.MD.HISTORY Ve francouzsk armd byla dlosteleck zlon pchota a strn pchota vyzbrojena 12 libernmi dly. Pchotn dlosteleck zloha se zformovala v letech 1804-05 a tvoila zhruba 25% vekerho dlostelectva. Tento typ 12 libernho dla umonil, aby mohl bt kad oddl dlosteleckch zloh vyzbrojen esti dly tohoto typu a dvma 6 palcovmi houfnicemi. Vtina oddl v t dob vak bohuel mla ve vzbroji stle 8 libern dla a obvykle pouze dv roty dostaly dla 12 libern. V dubnu 1808 prvnch est rot strn pchoty dostalo 12 libern dla, a tak se z nich stala nejnebezpenj sla ve francouzsk armd. V roce 1813 poet rot vzrostl na estnct a poet dl se ze ty zvtil v roce 1812 na osm. Francouzsk 12 libern dla mla mnohem vt dostel ne jin srovnateln zbran, protoe pouvan dlov koule byly v hlavnch uzaven tsnji. Francouzt dlostelci pleitostn pouvali na vzdlenost 800-1200 yard kartov stely, ale inn dostel tkch kartovch stel nepesahoval 500-600 yard.
UNITSMD\ARTPUS4L.MD.HISTORY Po roce 1776 dolo k reorganizaci vekerho francouzskho dlostelectva, o kter se zaslouil Jean Batiste Gribovalle. Jeho reformy vedly ke standardizaci veker dlosteleck vstroje a vzbroje. Stejn lafety mohly bt vyuity dly rzn re a dokonce i houfnicemi, ovem nkter houfnice dostaly lafety s kratm zvsem a nkter lafety pro tk dla mly otvory pro pn epy. Dky technickmu pokroku, kter pinesl Gribovalle, se francouzskm konstruktrm podailo zmenit rozdl mezi prmrem dlov koule a vnitnm prmrem hlavn, take bylo mon vyrbt men dla, ani by se sniovala jejich innost a pesnost. Toto zdokonalen tak umonilo zkrtit a odlehit hlavn - odlehily se tedy i lafety dl. Dsledky tto reformy se projevily v tom, e dla vyrbn podle Gribovallova systmu byla mnohem leh ne zbran stejn re dvj vroby. Ponaje rokem 1803 provedla francouzsk armda nkolik reforem. adov dlosteleck pchota zamnila 4 a 8 libern dla za 6 libern, ale vojensk taen roku 1805 Francouze pinutilo nasadit je bez proveden nleitch zkouek. Zhy dolo ke staen tchto dl z vroby kvli etnm stnostem na jejich kvalitu. K plnmu pezbrojen na 6 libern dla dolo a v roce 1812. Strn jzdn dlostelectvo vzniklo v roce 1799 z konzulrnch gardist. V roce 1806 bylo reorganizovno do pluku o tech eskadrch, kter tvoily est rot. Bn rota mla ve vzbroji est dl re 6 liber a dv 6 palcov houfnice. adov jzdn dlostelectvo tvoilo a do roku 1804 sedm rot. Kad oddl se skldal ze esti rot a po roce 1805 zstvala jedna v zloze. Bn rota mla ve vzbroji est dl re 6 liber a dv 6 palcov houfnice.
UNITSMD\ARTPUS4G.MD.HISTORY Francouzsk dlostelectvo pouvalo tak 6 palcov houfnice, kter byly vybaveny novmi lafetami Gribovallova systmu, ale obas dostvaly zkrcen zvsy. V prbhu reforem dolo roku 1803 k pokusu zamnit 6 palcov houfnice 24 palcovmi, ale Francouzm se podailo tento zmr uskutenit v plnm rozsahu a v roce 1812. Houfnice byly dalekonosn zbran schopn stlet projektily na vzdlenost 700-1200 yard. Maximln dostel 1200 yard lze vysvtlit tm, e nastaven rozntky na uritou dobu byl obtn kol i pro zkuenho dlostelce. Minimln dostel 700 yard byl dn tm, e rozntka mla minimln monou dlku, a dokonce i kdy byla zkrcena zrove s povrchem nbojnice, jej prodleva nebyla takov, aby stela doletla na patinou vzdlenost.
UNITSMD\ARTPUS4E.MD.HISTORY Podle zkuenost z Napoleonova taen do Egypta bylo dlostelectvo tto zem v porovnn s evropskmi protjky znan neprofesionln. Dla se pouvala jen ve vjimench ppadech, a to jet nesprvn. Pravdpodobn dn jin evropsk zem nemla ve vzbroji tolik typ dl. Egyptsk dlostelectvo bylo mon rozdlit v zsad do nsledujcch skupin - poln, oblhac, pevnostn a poben. Poln dlostelectvo mlo ve vzbroji smsici rznch lehkch a mobilnch dl - 3 libern, 6 libern a 8 libern, ve patn protjky evropskch dl. Kvli obtm pi transportu egyptskm ternem bylo jejich nasazen velmi problematick. Oblhac dlostelectvo pouvalo pomrn zvltn sms 12 a 24 libernch dl, hmod a rznch houfnic. Oblhac dlostelectvo bylo nasazovno jen vjimen, protoe neexistovalo pli mnoho pevnost, kter by bylo mon dobvat. Tm vechna dla vlastnili mameluci. Pevnostn dlostelectvo pouvalo 12 a 24 libern statick dla, jejich pesouvn bylo znan sloit. Osdky dl je nedokzaly ani pootoit, pokud se neptel dostal z jejich palebn zny. Poben dlostelectvo bylo obdobou pevnostnho a mohlo plnit pouze jedin kol - niit neptelsk lod. Tato dla byla tak pevn a stlela pouze jednm smrem. V egyptsk armd dn reformy neprobhaly, take tamn armda postupn zastarvala. Hlavn se vyrbly z mdi a jejich vha vce ne dvakrt pevyovala dla pouvan v Evrop. Lafety se liily nejenom podle typu dla, ale i v rmci jednotlivch r. Egyptt dlostelci pouvali ern steln prach, dlov koule a kartov stely se vyrbly z olova a nkter byly odlvny ze eleza.
UNITSMD\ARTPUS4LE.MD.HISTORY Podle zkuenost z Napoleonova taen do Egypta bylo dlostelectvo tto zem v porovnn s evropskmi protjky znan neprofesionln. Dla se pouvala jen ve vjimench ppadech, a to jet nesprvn. Pravdpodobn dn jin evropsk zem nemla ve vzbroji tolik typ dl. Egyptsk dlostelectvo bylo mon rozdlit v zsad do nsledujcch skupin - poln, oblhac, pevnostn a poben. Poln dlostelectvo mlo ve vzbroji smsici rznch lehkch a mobilnch dl - 3 libern, 6 libern a 8 libern, ve patn protjky evropskch dl. Kvli obtm pi transportu egyptskm ternem bylo jejich nasazen velmi problematick. Oblhac dlostelectvo pouvalo pomrn zvltn sms 12 a 24 libernch dl, hmod a rznch houfnic. Oblhac dlostelectvo bylo nasazovno jen vjimen, protoe neexistovalo pli mnoho pevnost, kter by bylo mon dobvat. Tm vechna dla vlastnili mameluci. Pevnostn dlostelectvo pouvalo 12 a 24 libern statick dla, jejich pesouvn bylo znan sloit. Osdky dl je nedokzaly ani pootoit, pokud se neptel dostal z jejich palebn zny. Poben dlostelectvo bylo obdobou pevnostnho a mohlo plnit pouze jedin kol - niit neptelsk lod. Tato dla byla tak pevn a stlela pouze jednm smrem. V egyptsk armd dn reformy neprobhaly, take tamn armda postupn zastarvala. Hlavn se vyrbly z mdi a jejich vha vce ne dvakrt pevyovala dla pouvan v Evrop. Lafety se liily nejenom podle typu dla, ale i v rmci jednotlivch r. Egyptt dlostelci pouvali ern steln prach, dlov koule a kartov stely se vyrbly z olova a nkter byly odlvny ze eleza.
UNITSMD\ARTPUS4GE.MD.HISTORY Podle zkuenost z Napoleonova taen do Egypta bylo dlostelectvo tto zem v porovnn s evropskmi protjky znan neprofesionln. Dla se pouvala jen ve vjimench ppadech, a to jet nesprvn. Pravdpodobn dn jin evropsk zem nemla ve vzbroji tolik typ dl. Egyptsk dlostelectvo bylo mon rozdlit v zsad do nsledujcch skupin - poln, oblhac, pevnostn a poben. Poln dlostelectvo mlo ve vzbroji smsici rznch lehkch a mobilnch dl - 3 libern, 6 libern a 8 libern, ve patn protjky evropskch dl. Kvli obtm pi transportu egyptskm ternem bylo jejich nasazen velmi problematick. Oblhac dlostelectvo pouvalo pomrn zvltn sms 12 a 24 libernch dl, hmod a rznch houfnic. Oblhac dlostelectvo bylo nasazovno jen vjimen, protoe neexistovalo pli mnoho pevnost, kter by bylo mon dobvat. Tm vechna dla vlastnili mameluci. Pevnostn dlostelectvo pouvalo 12 a 24 libern statick dla, jejich pesouvn bylo znan sloit. Osdky dl je nedokzaly ani pootoit, pokud se neptel dostal z jejich palebn zny. Poben dlostelectvo bylo obdobou pevnostnho a mohlo plnit pouze jedin kol - niit neptelsk lod. Tato dla byla tak pevn a stlela pouze jednm smrem. V egyptsk armd dn reformy neprobhaly, take tamn armda postupn zastarvala. Hlavn se vyrbly z mdi a jejich vha vce ne dvakrt pevyovala dla pouvan v Evrop. Lafety se liily nejenom podle typu dla, ale i v rmci jednotlivch r. Egyptt dlostelci pouvali ern steln prach, dlov koule a kartov stely se vyrbly z olova a nkter byly odlvny ze eleza.
UNITSMD\ARTPUS4R.MD.HISTORY Baterie se u ruskho dlostelectva objevily po reorganizaci...
UNITSMD\ARTPUS4LR.MD.HISTORY Oddly jzdy a lehk pchoty vybaven 6 libernm dlem vznikly v prbhu reforem v letech 1808-1810. Dlo bylo vyrbno podle vzoru z roku 1805 a kalo se mu Arkejevv systm. Pesnost dla rut dlostelci zvyovali pomoc Markeviova zamovae, kter byl vyvinut v roce 1802. Tento zamova vyuval stupnici vzdlenosti. Zamovn se provdlo pomoc otvoru ve tvercov destice umstn na jeden z bod stupnice, a tak se dala stanovit vzdlenost.  Lafety se vyrbly podle Gribovallova systmu, ale jejich epy byly devn msto eleznch a vojci je museli mazat. Kad dlo mlo ve vbav ti bedny munice, kter obsahovaly 174 dvek vetn 20 projektil pepravovanch v pdi zbran. elo bylo nabarveno zelen, kovov sti ern. V boji mohli pobl bedny s munic stt pouze dva dlostelci.
UNITSMD\ARTPUS4GR.MD.HISTORY Rusk armda byla vybavena hybridnmi dly, kter spojovala vlastnosti tradinho dla a houfnice (akoliv v historickch dokumentech je tento typ zbran obvykle popisovn jako houfnice s plo trajektori stelby a vtm dostelem) a kterm se kalo "jednoroci". Toto oznaen vzniklo podle vlisku jednoroce na zvru. To byl emblm polnho a dlenskho mistra uvalova, kter zbran vyrbl. Akoliv vlisek z dl po roce 1805 zmizel, oznaen "jednoroci" zstalo. Rusk dlostelectvo pouvalo zejmna 10 a 20 libern "jednoroce". Pozdji byla dla ni re pevelena k lehk dlosteleck pchot. Zamovn se provdlo pomoc Kabanova zamovae. Maximln dostel inil u 10 libernho "jednoroce" 2500 yard a u 20 libernho 1750 yard. asem vechna 20 libern dla dostaly oddly dlosteleckch bateri. Kad "jednoroec" byl vybaven temi bednami munice.
UNITSMD\ARTPUS4AUS.MD.HISTORY V dob reforem v letech 1806-1809 byla vechna rakousk tk dla slouena se zkopovmi bateriemi a ponechna v zloze. Zkopov baterie tvoily tyi 12 libern dla a dv houfnice. Podle poteb mohly bt tyto zbran rozestaveny na frontov linii. Tk dlostelectvo bylo pezbrojeno podle Gribovallova systmu. Tak se podailo nejen standardizovat lafety, zvsy a munin bedny, ale tak opravrensk nstroje. Snila se rovn vha dl, ovem ta stle zstvala pli velk a obtn se pepravovala. Rakout dlostelci patili k nejlpe pipravenm z cel Evropy a dokzali vyplit pt ran za minutu. 12 libern dlov koule vystelen z hlavn dla dokzala urazit drhu 400 yard a dalch 600 yard mohla pokraovat odrazy od zem a pak se kutlet a na vzdlenost 1.100 yard.
UNITSMD\ARTPUS4ENG.MD.HISTORY V roce 1808 Britov znovu do vzbroje zaadili 9 libern dla, kter nahradila u nkterch pch pluk dla 6 libern. V krlovsk nmeck legii mla jedna dlosteleck brigda tyi 9 libern dla, kter ji byla vybavena Congrevovou lafetou. Tato konstrukce zbra vrazn odlehila a navc nahradila zamova dla. Polohu zbran tak mohl zmnit dokonce jedin vojk. Konstrukce lafety snila vhu dla, omezila zptn rz a zlepila ovladatelnost. Kadence palby dosahovala za idelnch podmnek pti ran za minutu. Koule z 9 libernho dla urazila vzduchem 400 yard, pak odrazy od zem pokraovala dalch 600 yard a dalch 50 urazila kutlenm po zemi.
UNITSMD\ARTPUS4PRU.MD.HISTORY Prvn p dlostelectvo se v Prusku objevilo po reorganizaci v roce 1805. Tyto oddly byly vybaveny 12 libernm dlem, kter vychzelo z rakouskho protjku. Aktivn a spn se astnily taen v roce 1806. Kvli novm smrnicm z roku 1812 prusk armda zruila dlosteleck prapor a pomocn sbor byl krom 6 libernch dl dovybaven 12 libern bateri. Za dobr viditelnosti dosahovala kadence palby jedn osdky dla pti ran za minutu. 12 libern dlov koule peletla vzduchem drhu 400 yard, dalch 600 yard se odrela od zem a pak pokraovala kutlenm a na vzdlenost 1100 yard. I pi kutlen dokzala roztrhat kon na kusy. Dostel kartovch stel inil zhruba 300 yard.
UNITSMD\ARTPUS4GAUS.MD.HISTORY Rakousk houfnice patily k nejlepm v Evrop. Mezi roky 1806 a 1809 probhla u rakouskch dlosteleckch jednotek reorganizace. Vechny houfnice byly sloueny do zkopovch bateri vybavench 12 libernmi dly. Houfnice navc doznaly prav podle Gribovallova systmu. Hlavn odlinost lafety houfnice spovala v chybjcm pru otvor a krat oji. inn dostel houfnice dosahoval 700 a 1200 yard. Projektily se stlely po balistick kivce, take tento typ tk zbran mohl bt pouit ke stelb zpoza ad pchoty, akoliv v praxi se tento typ nasazen nikdy nevyuil. Houfnice se pouvaly zdka. Dvodem byla nedvra ve stelivo. asto se stvalo, e rozntka vypadla a projektil explodoval ve vzduchu nebo jej neptelsk vojk prost znekodnil po dopadu, kdy byla prodleva nastavena na pli velkou dobu. Nlo pi vbuchu zashla oblast o polomru 25 yard.
UNITSMD\ARTPUS4GENG.MD.HISTORY Britsk dlostelectvo bylo vybaveno houfnicemi re 5,5 palce, kter byly modernizovny pomoc Congreveovy lafety. Tu vak sm Congreve nikdy nevyrbl. Houfnice se osazovaly na rmov lafety s velice krtkm zvsem. Kad britsk dlosteleck pluk byl vybaven jednou houfnic, pouze pluky nmeck krlovsk legie mly houfnice dv. Tyto zbran se znanou niivou silou dokzaly stlet na neuviteln vzdlenosti od 700 do 1200 yard. Mohly stlet salvy nad hlavami vojk, ani by se musely obvat odvetn stelby, avak tato taktika nebyla prakticky nikdy pouita. Minimln dostel 700 yard byl dn rozntkou, kter, by zkrcen na minimln monou dlku, hoela takovou dobu, e projektil urazil tuto vzdlenost.
UNITSMD\ARTPUS4GPRU.MD.HISTORY Prusk armda byla prvn, kter se odhodlala slouit houfnice do bateri. V roce 1813 tak vznikla prvn 7 libern baterie. Tuto baterii tvoilo osm houfnic, 12 beden munice a dva vozy. Dal baterie se objevila v roce 1814 a pt dalch v roce 1815. Prusk dlostelectvo houfnice aktivn pouvalo pi ostelovn pes vlastn jednotky. V srpnu 1813 dostaly prusk dlosteleck oddly nsledujc rozkaz: "Pokud se neptel zane sousteovat na protjm svahu nvr, zajist velitel bateri houfnic maximln soustedn palby na neptelsk postaven." inn dostel houfnic byl mezi 700 a 1200 yardy. Velmi asto vak vypadvaly rozntky a projektily explodovaly ve vzduchu nebo je neptelt vojci znekodnili po dopadu na zemi, jestlie jejich prodleva byla nastavena na pli dlouhou dobu. Nlo pi vbuchu zashla oblast o polomru 25 yard.
UNITSMD\ARTPUS4LAUS.MD.HISTORY Rakousk 6 libern dlostelectvo prolo rekonstrukc v letech 1806 a 1809 podle francouzskho vzoru - vechny dlosteleck oddly zavedly Gribovallv systm. Dla se sluovala do bateri. Msto rozptlen palby tak rakousk velen vyvinulo zpsob soustednho ostelovn. Proto se 6 libern dla slouila do brigd i bateri. Baterii tvoilo osm dl. Zkopov baterie byly sestaveny ze ty 6 libernch dl a dvou houfnic. Dlosteleck jzdn baterie rakouskho dlostelectva ve skutenosti "jzdn" nebyly. V dsledku nedostatku kon jezdili v sedle pouze dstojnci. Vojci se na bojit pepravovali v sed na bednch s munic na povozech, kterm se kalo "butov vozy". Baterii tvoilo pt 6 libernch dl a jedna 7 libern houfnice, dle ti vozy s bednami s munic a 24 soumar a 12 jezdc. Za idelnch podmnek dosahovala kadence palby osmi ran za minutu, ale obtn bojov podmnky tuto rychlost obvykle sniovaly na dv dlov koule nebo ti kartov stely za minutu. 6 libern koule vyplen z dla peletla vzduchem a 300 yard a pak pokraovala po zemi dalch 550 yard. Dostel kartov stely inil zhruba 250 yard.
UNITSMD\ARTPUS4LENG.MD.HISTORY Anglick dlostelectvo po vlce s Franci v Itlii prolo nkolika reformami a pot patilo k nejlepm v Evrop. V roce 1792 sir William Congreve vyvinul dlovou lafetu pro 6 libern dlo, dky kter bylo mon vytvoit velmi inn dlosteleck systm. V roce 1803 tvoilo anglick dlostelectvo osm prapor. V roce 1806 vznikl dal prapor a v roce 1808 u existovalo deset prapor. Kad oddl byl vyzbrojen esti dly (obvykle bvalo pt dl a jedna houfnice). Krlovsk jzdn dlostelectvo tvoilo v roce 1801 sedm jednotek, v roce 1806 jich pak bylo dvanct. Jzdn jednotky byly obvykle vyzbrojeny pti 6 libernmi dly. V krlovsk nmeck legii mly dv ze t brigd tyi 6 libern dla a vechny jzdn dlosteleck jednotky dostaly pt 6 libernch dl. Za idelnch podmnek dokzali prut dlostelci vyplit osm ran za minutu, ale obtn bojov podmnky tuto rychlost obvykle sniovaly na dv dlov koule nebo dv kartov stely za minutu. 6 libern koule vyplen z dla peletla vzduchem a 300 yard a pak pokraovala s odrazy po zemi dalch 550 yard. Dostel kartov stely inil zhruba 250 yard.

UNITSMD\ARTPUS4LPRU.MD.HISTORY Prusk 6 libern dlostelectvo vzniklo na zklad nazen v roce 1792. Vechna dla byla rozdlena mezi p roty, take kad prapor vlastnil nejmn jedno 6 libern dlo. Prvn pokus o reorganizaci dlostelectva byl uinn v roce 1805 a v roce 1806 u existovaly tyi pluky pho dlostelectva a jeden jzdn dlosteleck pluk. Ten ml ve vzbroji 6 libern dlo. V roce 1812 podle novho nazen byla vechna dla od prapor staena a prusk pomocn sbory dostaly tyi pchotn baterie, kadou se esti dly. Na konci srpna 1813 mlo Prusko 50 bateri spolen se 30 pmi a 12 jzdnmi bateriemi vybavenmi 6 libernm dlem. Za idelnch podmnek dokzali prut dlostelci vyplit osm ran za minutu, ale obtn bojov podmnky tuto rychlost obvykle sniovaly na dv dlov koule nebo ti kartov stely za minutu. 6 libern koule vyplen z dla peletla vzduchem a 300 yard a pak pokraovala s odrazy po zemi dalch 550 yard. Dostel kartov stely inil zhruba 250 yard.

UNITSMD\TURKARB.MD.HISTORY Lehk podprn oddly Arab byly tvoeny schopnmi bojovnky a jezdci. V dobch mru obvykle psobily jako stre karavan a poutnk do Mekky. Jejich pslunci byli zkuenmi jezdci a ermi, ale jen st se mohli rovnat mamelukm. Kad vlenk nosil dv pistole, avli a dku pipevnn na erp. Uniforma mvala ziv barvy a vzbroj bvala bohat zdobena zlatem. Nkte bojovnci nosili kroukovou zbroj. Stejn jako mameluci, ani arabsk oddly lehk jzdy nikdy netoily v sevenm iku. Pi bitvch spolhaly zejmna na umn jednotlivc. asto pouvaly taktiku falenho stupu a pepadu ze zlohy. Kdy byla jednotka rozptlena, peiv bojovnci se sthli, peskupili a neptele znovu napadli.

UNITSMD\AUSSAP.MD.HISTORY Kad armda potebuje pevnosti a dal stavby - mosty, pontony apod. Stavbou rznch typ budov, dldnm cest a hloubenm zkop se krom jinho zabvaj bojov enist. V podstat se nijak zsadn neodliuj od adov pchoty, ale nedlitelnou soust jejich vstroje tvo r. enist navrhuj stavby a sami potom jejich vstavbu d. asto dochz k tomu, e oddly adovch vojk vyzbrojench nadm bvaj peveleny k enistm a sveny pod jejich velen.
UNITSMD\PRUSAP.MD.HISTORY Kad armda potebuje pevnosti a dal stavby - mosty, pontony apod. O jejich budovn se staraj enist, kte tak dld cesty a hloub zkopy. Nijak zsadn se neli od adovch pk - a na to, e s sebou vude nos r. enist vojensk stavby navrhuj a d jejich vstavbu. asto dochz k tomu, e oddly adovch vojk vyzbrojench nadm bvaj peveleny k enistm a sveny pod jejich velen.

UNITSMD\POLVOL.MD.HISTORY Voltir
UNITSMD\VESVOL.MD.HISTORY Voltir
UNITSMD\SPNMUS.MD.HISTORY Muketr
UNITSMD\VESMUS.MD.HISTORY Muketr
UNITSMD\POLEGR.MD.HISTORY Myslivec
UNITSMD\SPNEGR.MD.HISTORY Myslivec
UNITSMD\VESEGR.MD.HISTORY Myslivec z Vestflskho Krlovstv
UNITSMD\POLFUZ.MD.HISTORY Pk
UNITSMD\VESFUZ.MD.HISTORY Pk z Anhaltskho Vvodstv
UNITSMD\SPNPARNEW.MD.HISTORY Partyzn
UNITSMD\POLSAP.MD.HISTORY enista
UNITSMD\SPNSAP.MD.HISTORY enista
UNITSMD\VESSAP.MD.HISTORY enista
UNITSMD\POLGRE.MD.HISTORY Grantnk
UNITSMD\SPNGRE.MD.HISTORY Grantnk
UNITSMD\VESGRE.MD.HISTORY Grantnk
UNITSMD\FRNOF.MD.HISTORY Dstojnk
UNITSMD\RUSOF.MD.HISTORY Dstojnk
UNITSMD\ENGOF.MD.HISTORY Dstojnk
UNITSMD\PRUOF.MD.HISTORY Dstojnk
UNITSMD\AUSOF.MD.HISTORY Dstojnk
UNITSMD\TUROF.MD.HISTORY Dstojnk
UNITSMD\POLOF.MD.HISTORY Dstojnk
UNITSMD\SPNOF.MD.HISTORY Dstojnk
UNITSMD\VESOF.MD.HISTORY Dstojnk
UNITSMD\FRNBAR.MD.HISTORY Bubenk
UNITSMD\RUSBAR.MD.HISTORY Bubenk
UNITSMD\ENGBAR.MD.HISTORY Bubenk
UNITSMD\PRUBAR.MD.HISTORY Bubenk
UNITSMD\AUSBAR.MD.HISTORY Bubenk
UNITSMD\TURKBAR.MD.HISTORY Bubenk
UNITSMD\POLBAR.MD.HISTORY Bubenk
UNITSMD\SPNBAR.MD.HISTORY Bubenk
UNITSMD\VESBAR.MD.HISTORY Bubenk
UNITSMD\FRNFLG.MD.HISTORY Nosi Standarty
UNITSMD\RUSFLG.MD.HISTORY Nosi Standarty
UNITSMD\ENGFLG.MD.HISTORY Nosi Standarty
UNITSMD\PRUFLG.MD.HISTORY Nosi Standarty
UNITSMD\AUSFLG.MD.HISTORY Nosi Standarty
UNITSMD\POLFLG.MD.HISTORY Nosi Standarty
UNITSMD\SPNFLG.MD.HISTORY Nosi Standarty
UNITSMD\VESFLG.MD.HISTORY Nosi Standarty
UNITSMD\POLKULN.MD.HISTORY Jzdn Huln
UNITSMD\POLKEGR.MD.HISTORY Jzdn Myslivec
UNITSMD\VESKEGR.MD.HISTORY Jzdn Myslivec z Wrttemberska
UNITSMD\FRNKFLG.MD.HISTORY Jzdn Nosi Standarty
UNITSMD\RUSKFLG.MD.HISTORY Jzdn Nosi Standarty
UNITSMD\ENGKFLG.MD.HISTORY Jzdn Nosi Standarty
UNITSMD\PRUKFLG.MD.HISTORY Jzdn Nosi Standarty
UNITSMD\AUSKFLG.MD.HISTORY Jzdn Nosi Standarty
UNITSMD\POLKFLG.MD.HISTORY Jzdn Nosi Standarty
UNITSMD\SPNKFLG.MD.HISTORY Jzdn Nosi Standarty
UNITSMD\VESKFLG.MD.HISTORY Jzdn Nosi Standarty
UNITSMD\POLKGUS.MD.HISTORY Jzdn Husar
UNITSMD\SPNKGUS.MD.HISTORY Jzdn Husar
UNITSMD\VESKGUS.MD.HISTORY Bdensk Husar
UNITSMD\SPNKDRG.MD.HISTORY Jzdn Dragoun
UNITSMD\VESKDRG.MD.HISTORY Bavorsk Dragoun
UNITSMD\POLKKIR.MD.HISTORY Jzdn Kyrysnk
UNITSMD\VESKKIR.MD.HISTORY Jzdn Kyrysnk z Wrttemberska
UNITSMD\SPNKGVR.MD.HISTORY Princ z Kavaleristickho Regimentu
UNITSMD\SPNKEGR.MD.HISTORY Jzdn Lovec
UNITSMD\VESKLAN.MD.HISTORY Lehk Kavalerie
UNITSMD\POLKKRA.MD.HISTORY Jzdn Krakuse
UNITSGUARDMD\GUARDENGEGR.MD.HISTORY Gardov Horal
UNITSGUARDMD\GUARDRUSMUS.MD.HISTORY Gardov Muketr
UNITSGUARDMD\GUARDPRUMUS.MD.HISTORY Gardov Muketr
UNITSGUARDMD\GUARDSPNMUS.MD.HISTORY Gardov Muketr
UNITSGUARDMD\GUARDRUSEGR.MD.HISTORY Gardov Myslivec
UNITSGUARDMD\GUARDENGEGRNG.MD.HISTORY Gardov Myslivec
UNITSGUARDMD\GUARDPRUEGR.MD.HISTORY Gardov Myslivec
UNITSGUARDMD\GUARDAUSEGR.MD.HISTORY Gardov Myslivec
UNITSGUARDMD\GUARDVESEGR.MD.HISTORY Gardov Myslivec
UNITSGUARDMD\GUARDFRNGRE.MD.HISTORY Gardov Grantnk
UNITSGUARDMD\GUARDENGGRE.MD.HISTORY Krlovsk Grantnk
UNITSGUARDMD\GUARDAUSGRE.MD.HISTORY Gardov Grantnk
UNITSGUARDMD\GUARDPOLGRE.MD.HISTORY Gardov Grantnk
UNITSGUARDMD\GUARDSPNGRE.MD.HISTORY Gardov Grantnk
UNITSGUARDMD\GUARDVESGRE.MD.HISTORY Gardov Grantnk
UNITSGUARDMD\GUARDEGPEGR.MD.HISTORY Gardov Tuareg
UNITSGUARDMD\GUARDEGPMUS.MD.HISTORY Gardov Janir
UNITSGUARDMD\GUARDPOLKULN.MD.HISTORY Gardov Huln
UNITSGUARDMD\GUARDVESKLAN.MD.HISTORY Gardov Pikenr
UNITSGUARDMD\GUARDAUSKGUS.MD.HISTORY Gardov Husar
UNITSGUARDMD\GUARDPOLKGUS.MD.HISTORY Gardov Husar
UNITSGUARDMD\GUARDVESKGUS.MD.HISTORY Gardov Husar
UNITSGUARDMD\GUARDENGKDRGT.MD.HISTORY Krlovsk Dragoun
UNITSGUARDMD\GUARDPRUKDRG.MD.HISTORY Gardov Dragoun
UNITSGUARDMD\GUARDSPNKDRG.MD.HISTORY Gardov Dragoun
UNITSGUARDMD\GUARDRUSKKIR.MD.HISTORY Gardov Kyrysnk
UNITSGUARDMD\GUARDAUSKKIR.MD.HISTORY Gardov Kyrysnk
UNITSGUARDMD\GUARDFRNKMAM.MD.HISTORY Gardov Mameluk
UNITSGUARDMD\GUARDEGPKMAML.MD.HISTORY Gardov Lehk Mameluk
UNITSGUARDMD\GUARDEGPKMAMT.MD.HISTORY Gardov Tk Mameluk
UNITSGUARDMD\GUARDFRNKGRE.MD.HISTORY Gardov Grantnk
UNITSGUARDMD\GUARDRUSKCHKOZ.MD.HISTORY ernomosk Kozk
UNITSGUARDMD\GUARDPRUGVA.MD.HISTORY Gardov Kavalerista
UNITSGUARDMD\GUARDFRNKKAR.MD.HISTORY Gardov Karabink
UNITSGUARDMD\GUARDSPNKEGR.MD.HISTORY Gardov Lovec
UNITSGUARDMD\GUARDPOLKKRA.MD.HISTORY Gardov Krakuse